Dne 5. listopadu 1940 plul severním Atlantikem britský konvoj HX-84 směřující z Halifaxu do Británie. Tvořilo jej 37 obchodních lodí, převážně s nákladem strategických surovin. Jejich jedinou ochranou byl pomocný křižník HMS Jervis Bay, bývalá osobní loď přestavěná na válečné plavidlo. Oproti těžce vyzbrojeným korzárům Kriegsmarine byla tato loď v podstatě jen ozbrojeným civilním parníkem.
Osud konvoje byl zpečetěn v okamžiku, když se z mlhy vynořil německý těžký křižník Admiral Scheer, obávaná „kapesní bitevní loď“ s děly hlavní ráže 280 mm. Proti němu stála Jervis Bay s několika děly ráže pouhých 152 mm. Přesto její kapitán Edward Stephen Fogarty Fegen neváhal, v sázce byl osud tisíců námořníků na lodích konvoje.
HMS Jervis Bay: Statečný, ale slabý protivník
Jervis Bay byla původně osobní loď společnosti Aberdeen & Commonwealth Line, spuštěná na vodu roku 1922. Po vypuknutí války byla přestavěna na pomocný křižník (Armed Merchant Cruiser). Její výzbroj tvořilo sedm šestipalcových (152mm) děl z první světové války, loď byla bez pancéřování a tedy s minimální ochranou proti dělům Scheeru.
Velitelem byl již zmíněný kapitán Edward S. F. Fegen, zkušený důstojník Královského námořnictva, známý svou rozhodností a loajalitou. Když zahlédl nepřátelský křižník, okamžitě vydal rozkaz konvoji rozptýlit se a zamířil přímo proti nepříteli s vědomím, že jde se svou lodí a posádkou vstříc jisté smrti.
Admiral Scheer: kapesní bitevní loď
Německý těžký křižník Admiral Scheer byl jedním ze tří tzv. „Panzerschiffů“, které měly podle Versailleské smlouvy omezit výtlak, ale nabídnout maximální palebnou sílu. Nesl šest děl ráže 280 mm, osm 150mm a výkonné pancéřování. Díky dieselovým motorům měl obrovský dojezd a mohl operovat daleko od domova.
Jeho velitelem byl Kapitän zur See Theodor Krancke, schopný a chladnokrevný důstojník, který měl za úkol narušovat spojeneckou námořní dopravu. V okamžiku setkání s konvojem HX-84 se chopil šance udeřit, ale nepočítal s tím, že narazí na tak statečný odpor.
Bitva na věčnost
Když Jervis Bay zpozorovala Admiral Scheer, Fegen okamžitě změnil kurz a vydal rozkaz k palbě. Německé dělové věže však měly mnohem větší dostřel a přesnost. První granáty zasáhly Jervis Bay po několika minutách. Statečná britská loď se zahalila do kouře a plamenů, přesto pokračovala v palbě, aby odvedla pozornost od prchajícího konvoje.
Po zhruba 20 minutách byl křižník zcela vyřazen z boje, většina posádky mrtvá či zraněná. Kapitán Fegen byl zabit na můstku, ale jeho loď stále pálila, dokud nebyla zničena dalším zásahem. Jervis Bay se potopila v 18:01. Ze 254 mužů posádky jich přežilo pouhých 65, které později zachránila švédská loď Stureholm.
Rozhodnutí kapitána Fegena zachránilo konvoj
Oběť Jervis Bay však splnila svůj účel. Konvoj HX-84 se rozptýlil a většina lodí unikla. Admiral Scheer dokázal potopit pouze pět obchodních plavidel, než zmizel do tmy. Vzhledem ke katastrofě, ke které mohlo bez oběti pomocného křižníku dojít, šlo pro Spojence o mimořádně úspěšnou obranu.
Kapitán Edward Fegen byl posmrtně vyznamenán Viktoriiným křížem, nejvyšším britským vojenským řádem za statečnost.
Zdroj: Warfare History Network, CBC
Autor/Licence fotografie: Admiral Scheer, U.S. Navy – Official U.S. Navy photo NH 59664 from the U.S. Navy Naval History and Heritage Command, Volné dílo
